Okénko z praxe

 

Okénko z praxe vol.3 - Vyjmenovaná slova

V Lesní základní škole Otakárek jsme dostali možnost vyzkoušet a osahat si pomůcku na vyjmenovaná slova. Čtvrťáci na opakování, třeťáci na důkladné prozkoumání a mladší na seznámení. Možnost vyzkoušet právě vyjmenovaná slova v boxíku jsme ocenili. 

Balíček jsme vybalili s dětmi ve třídě. Všechny rozhodně zaujala možnost jednotlivé pláty ukládat zpět do boxu. S nejmladšími jsme přečetli, jaká velká písmena na plátech jsou, nejstarší si vzpomněli, že už o takové skupině písmen někdy slyšeli. Po chvilce je napadlo dát si vše dohromady s nápisem na boxu. 

Vyjmenovaná slova jsme nechali nejdříve děti samostatně osahat. Někteří jen skládali zpět písmenka, jiní četli jednotlivá slova, někoho zaujaly věty vysvětlující význam jednotlivých slov. Slova jsou na dílcích napsána velkými tiskacími písmeny, takže se s nimi mohou seznamovat i velmi malí žáčci či málo zkušení čtenáři. Individuální práci a seznámení považuji za důležitou - děti se pak s pomůckou lépe sžijí a pro pozdější práci ve skupině už vědí, o co jde.  

Když si děti pomůcku pořádně osahaly a většina z nich každé písmeno několikrát rozložila a složila, nastal čas na skupinovou práci. S větším či menším úspěchem jsme vyzkoušeli několik aktivit. 

Seznámení s významy slov. Některá vyjmenovaná slova se dnes v mluvené řeči téměř nevyskytují, společně jsme si vysvětlovali význam a hledali slova podobná. Zde jsme stavěli na větách, které pomůcka nabízí. 

Hledali jsme, které ze slov, vyskládaných na koberci před námi, odpovídá zadanému významu. A vybraná slova s zkoušely děti v rámci jedné aktivity také dramaticky předvést. Pomůcku měly během toho neustále na očích, čímž si vizuálně upevňovaly správnou podobu slov.

Každý si vybral několik slov, se kterými zkusil napsat nebo říct větu. Využíváme zde toho, že slovo vidí, slyší, zdatnější píší, navíc si sahá na materiál, který je tvrdý. Náročnějším úkolem, který jsme zatím nevyzkoušeli, je z vybraných několik slov sestavit příběh.

 Pomůcku s vyjmenovanými slovy jsme začali doplňovat slovy, ve kterých se píše měkké i. Tato slova píšeme na měkký materiál a opět využíváme hmatu pro lepší rozlišení a zapamatování správné podoby slov.

 V naší škole mají možnost se děti k pomůckám samostatně vracet. Občas si děti zvolí právě Vyjmenovaná slova. Pomůcku využijí děti od druhé třídy, kdy si slova skládají jako puzzle a zároveň vnímají jejich správnou podobu. Ve třetí třídě nabízí pomůcka různé způsoby, jak učení vyjmenovaných slov uchopit. Později se k nim mohou vracet děti pro ujištění, rodiče a/nebo učitelé pro opakování. Lze je také využít jako podklad pro psaní, rozšiřování slovní zásoby nebo cvičení paměti. Zkrátka je to pomůcka, kterou lze využít v několika ročnících a velmi variabilně.

Okénko z praxe vol.2 - Písmenkové stromy a malý exkurz do světa Pohyblivé abecedy

 

Mám ráda propojování napříč třídami a průvodci… dnešek se vydařil. Na začátku druhého bloku jsme se sešli celé první trojročí a společně si poslechli tři hlasové ukázky z úst tří žen, taková malá přátelská výpomoc jedné mamince mé žačky, která je spisovatelka a chce dát své knize také audio podobu. Takže vlastně konkurz na ten správný hlas. Děti hlasovaly úplně jinak než jsme my dospěláci předpokládali.. chudák maminka, asi jsme jí zamotali hlavu… poté moje druháky čekala pravidelná dílna čtení – dvacet minut tiché četby  vlastní rozečtené knihy, písemná reflexe za pomocí otázek a úkolů ze Čtenářských sáčků.

Dnes děti vymýšlely, jak by příběh mohl pokračovat. Zůstala s nimi průvodkyně první třídy, já pracovala s tím zbytkem prvňáčků, které neskolily ani neštovice ani střevní moribundus, čili s celými čtyřmi kousky.

Ukázala jsem jim písmenkové stromy, pěkně oba naráz s tím, že jsem položila otázku, v čem jsou stromy stejné a v čem se liší… řešili jsme typ písma, barvy, narazili na slůvka jako je samohláska, souhláska, háček, čárka, společně jsme si přeříkali abecedu.

Děti stromečky zaujaly, začaly je zkoumat spontánně, zkoušely, zda jsou stromy kompatibilní, vyskládávaly si svá příjmení (zde si akčně vyrobily čárky ze špejle:-)), to už jsem nevydržela a běžela pro Pohyblivku.

Přinesla jsem velkou i malou tiskací, děti si vyzkoušely napsat pomocí písmen svá křestní jména, tentokrát čárky nechyběly, měli jsme kouzelnou krabičku plnou diakritiky. Zase jsme málem nestihli oběd:-).

---

Okénko z praxe vol.1 - Násobková a 100 tabulka aneb RYBÍ ROZCVIČKA

Když se takhle paní Ježpodová vrátí na full time za katedru, resp. do skříženého sedu na komunitní kruh.. má tu čest státi se průvodkyní druháčků v Naší škole v Litni.. Jedeme čistého Hejného, první pololetí náročné, mám „kovidové prvnáčky“, s kolegyní se shodujeme, že jim online mimojiné vzal půl roku matematických diskuzí. Druhé pololetí se děti rozjely a už to začíná vypadat jako „Hejňák“.

 

Učíme se v blocích a součástí každého devadesátiminutového matematického bloku je společná rozcvička. Pracujeme vždy v kruhu, na zemi, děti mají u sebe stírací destičky, fixy, stovkovou a násobkovou tabulku. Ostatní pomůcky jsou volně k dispozici, uložené na stabilních místech ve třídě, děti vědí, že si pro ně kdykoli během matematiky mohou dojít, použít, a pak vrátit na místo. Někdy se stane, že si pomůcku půjčí dítko z paralelky, to pak musíte trochu zapojit kreativitu, viz níže zelená mona z parket v násobkové tabulce. Násobení je nenásilnou formou představeno jakožto opakované sčítání, děti mají každý na lavici (máme hnízda po 4 dětech), nalepenou malou násobkovou tabulku (taky tam mají stovkovou tabulku a abecedu, krokovací pás si v průběhu druhého ročníku odlepily postupně samy s tím, že ho již nepotřebují).

 

Rozcvičky variujeme dle momentálních potřeb třídy. Pokud polovina dětí chybí, nejdeme dále v pracovním sešitě (resp. případně děti pracují na dodělávkách). Pokud je nás valná většina (celkový počet dětí v ročníku je 9:-)).. ano, komunitní škola.., vybíráme si náročnější úlohy ze sešitu, u kterých coby průvodkyně zjistím, že si s nimi dost dětí neví rady.. Vždy se podívám, kdo na dané úloze již pracoval, s jakým výsledkem.. vím tedy přesný počet dětí, které úlohu na rozcvičce vidí poprvé. Někdy pracujeme s matematickými kartami, které se dají k pracovním sešitům dokoupit. Ty dětem kopíruji, občas dostávají domů v rámci tzv. týdenních úkolů. Někdy rozcvičku pojímáme projektově.. a to se stalo také tento týden. Ve středu byl Den oceánů, děti oblečené v modré barvě plnily různé úkoly napříč předměty, vše se točilo právě kolem vody, ryb, ekologie. Tématický byl také tělocvik, spontánně mě napadlo navázat v matematice.

 

Rozcvičku jsem uvedla takto:

„Budeme počítat ryby.. mám dvě jezírka, v jednom jezírku plavou 3 ryby, v druhém jezírku je trojnásobný počet ryb..“ Děti vědí, že si při zadání mají dělat samy zápis na stírací destičky.

Nestihla jsem vůbec položit otázku, doříci zadání a děti už volaly nějaká čísla:-) Někdo volal 9, někdo 12, někdo úplné blbiny..zeptala jsem se, zda vědí, jakou otázku jsem položila, pokud nějakou.. Začaly se smát a vysvětlovat, jak došly ke svým číslům, jak mě přeci už znají a vidí mi do hlavy..Otázky tedy posléze naformulovaly samy, tak, aby seděly na předtím volaná čísla..

Trochu mi spadla čelist.. Tlačil nás čas, neb jsme měli domluvené dvě osmačky coby anglické učitelky, rozcvičku jsem v téhle chvilce chtěla prohlásit za ukončenou. Dopadlo to celé úplně jinak.. 

Jeden chlapec začal čmárat po stírací destičce, prý kreslí rybí přechod mezi jezírky, protože se určitě zeptám nějak dál.. požádala jsem ho, aby zkusil formulovat další pokračování naší rybičkové úlohy.. s lehkou dopomocí vyřkl: „Kolik rybiček by muselo proplavat rybím přechodem tak, aby se spravedlivě rozdělili a v obou jezírkách jich bylo stejně?“ Klasická úloha na spravedlivé dělení, počítali jsme jich spoustu..

Bylo zajímavé pozorovat způsob, jakým si děti úlohu zaznamenávaly na destičce. Někdo dělal čárky, někdo kreslil ryby, pak je různě mazal, někdo kreslil šipky, někdo psal čísla, někdo napsal rovnou výsledek, protože si vše spočítal v hlavě:-).

Někoho napadlo ověřit si svůj výsledek na násobkové tabulce! Musel ji tedy vlastně využít jakožto dělicí tabulku..zjistili jsme, že násobkovou tabulku mají děti v paralelce a zrovna ji taky potřebují. Děti napadlo, že si vezmou mona z parket (proto zelené dílky na fotkách), což nikoho neurazilo a fungovalo skvěle. Jeden prstík na 12 – celkový počet ryb, jeden prstík na 2 – dvě jezírka, jedu ke kraji, kde je 6.. Děti jsou nadšené, že to funguje! Zkoušeli jsme samozřejmě také s prázdným rámem a jednotlivými dílečky. Vyskládala jsem na destičku 12 dílků, ptám se:

„Co vidíte?“

„Obdélník.“

„Co ještě?“

„No, že to je 12.“

a rozjela se diskuze, kterou jsem pouze moderovala…

 

Ano, anglina byla kratší a ano, zase jsme přišli pozdě na oběd:-).

Nu co, když matika baví, je to radost..a vůbec nevnímáte, zda vám kručí v bříšku.

NÁSOBKOVÁ A 100 TABULKA  (klikněte)